Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Certifikát kvality a bezpečí osvědčuje skutečnost, že ve zdravotnickém zařízení je poskytována kvalitní a bezpečná zdravotní péče a že poskytovatel zdravotních služeb má vytvořen funkční a efektivní systém pro posuzování výkonnosti a kontinuálního zvyšování kvality zdravotní péče a bezpečí pacientů; je vydáván podle § 105 zákona o zdravotních službách.

Externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb je proces, jehož účelem je posoudit podle stanovených hodnotících standardů úroveň kvality a bezpečí poskytování zdravotních služeb, a to nezávislým subjektem (fyzickou nebo právnickou osobou), odlišným od poskytovatele zdravotních služeb, který získal k provádění této činnosti příslušné oprávnění (§ 98 odst. 3 zákona o zdravotních službách).

Osoba oprávněná k provádění hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb sestavuje hodnotitelský tým, který provádí externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Oprávnění k hodnocení uděluje na základě splnění všech zákonných požadavků Ministerstvo zdravotnictví. Toto externí hodnocení je dobrovolné a vede k získání certifikátu.

Pod pojmem bezpečí pacienta se rozumí ochrana pacienta před zbytečnou újmou nebo potenciální újmou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

Pod pojmem kvalita zdravotních služeb se rozumí úroveň poskytování zdravotních služeb, s ohledem na jejich dostupnost, rozsah a strukturu, kvalifikovanost poskytovatelů, proces poskytování péče a jejich výstupů, a s ohledem na spokojenost pacientů se všemi těmito aspekty.

Pod pojmem kontinuální zvyšování kvality se rozumí přístup managementu poskytovatele zdravotních služeb zahrnující průběžnou snahu o zlepšování procesů v oblasti poskytování zdravotních služeb ve shodě s potřebami pacientů. Viz také kontinuální.

V každém zdravotnickém zařízení, tedy i v ordinaci praktického lékaře, by měl být zaveden interní systém kontroly a podpory kvality. Měla by také existovat možnost pro pacienty hodnotit poskytovanou péči, vznášet podněty a také podávat stížnosti. Při poskytování zdravotní péče, tak jako při každé lidské činnosti, může docházet k chybám a omylům. Dobrá vzájemná komunikace mezi zdravotníky a pacienty může riziko a následky těchto chyb a omylů zmírnit.

Kvalita života je „subjektivní vnímání vlastní životní situace ve vztahu ke kultuře a k systému hodnot, ve kterých daný člověk žije, a také ve vztahu ke svým cílům, očekáváním a starostem“ (definice podle Světové zdravotnické organizace). Jinými slovy lze jako kvalitu života chápat míru, do jaké je člověk podle vlastního mínění schopen „fungovat“ nejen tělesně, ale i emočně, duševně a společensky.

Kvalitativní poruchy vědomí jsou poruchy vědomí, u nichž jsou narušeny normální duševní pochody. Mezi kvalitativní poruchy vědomí se řadí mj. kognitivní, afektivní a psychomotorické poruchy, ale také poruchy vnímání (např. halucinace). Viz také porucha.